úterý, 25 leden 2022 21:21

ISŠA Hydrogen Cup Brno - závody ve znamení přátelství a fair play Doporučený

Napsal(a)
HC Verva Racing Team 44 společně s týmem RC Racing Hubálov HC Verva Racing Team 44 společně s týmem RC Racing Hubálov
fotogalerie zde

V pátek 21. ledna se naše čtyřicet čtyřka ve složení David Bílý, Matěj Červenka, Daniel Janovský a Petr Jašontek se svým vedoucím Mgr. Martinem Laxou a Lenkou Šustrovou vypravili do Brna.O den později, v sobotu 22. ledna 2022, se v tamní Integrované střední škole automobilní konal ISŠA Hydrogen Cup, již 3. díl seriálu Hydrogen RC Challenge Cup.

Ze začátku probíhaly přípravy na závody jako obvykle, ale asi tak 10 dnů před odjezdem se začalo všechno pěkně zacuchávat. Od našich hubálovských přátel jsme se dozvěděli, že z jejich týmu zbyl pouze 1 mechanik a vedoucí, což by znamenalo, že pro Hubálovské by závod skončil dřív, než vůbec začal.

Tohle jsme nemohli dopustit. Okamžitě jsme se obrátili na naši nyní už neaktivní členku Lenku Šustrovou, zda by s námi nechtěla do Brna jet a závodit v hubálovských barvách. Bez váhání nabídku přijala a účast týmu RC Racing Hubálov tak byla zachráněna. Jásot byl z hubálovské dílny byl slyšet až k nám.

Tři dny před odjezdem jsme se dozvěděli, že se virus pokouší o našeho řidiče Davida, kterému nezbylo nic jiného, než čekat na výsledek PCR testu. Radost jsme z toho neměli, ale pořád jsme byli schopni závod odjet. S Lenkou už počítali Hubálovští, což jsme v žádném případě nemohli ani nechtěli měnit.

Nakonec se ale na nás usmálo štěstí – v noci před odjezdem přišla od Davida zpráva, že výsledek jeho PCR testu je negativní. Okamžitě jsme obstarali jízdenky a David s námi mohl odcestovat.

Do brněnské Integrované školy automobilní jsme dorazili v odpoledních hodinách. Ihned jsme zamířili do jejich tělocvičny připomínající hangár schopný pojmout několik business jetů nebo alespoň jeden Airbus A319. Usadili jsme se v depu, vybalili a začali trénovat.

Auto se chovalo na dráze trochu rozpustile, ale jen do té doby, než se na novém obutí ojela svrchní vrstva. Pak už byla jízdní stabilita o mnoho lepší. Trénink probíhal vcelku bez problémů, na relativně pohodovou dráhu jsme si zvykli docela rychle.

Mezitím dorazili Hubálovští. Netrvalo dlouho a Lenka se začala seznamovat s jejich závodním vozem. Po několika minutách měla Lenka auto „přečtené“ – poznala jízdní vlastnosti, chování jejich vozu na dráze bylo docela dobře předvídatelné.

Bezproblémový stav však netrval dlouho. Náš závoďák si začal stavět hlavu a tentokrát už nepomohlo ani ono pověstné protřepat, nemíchat. Po chvilce jsme zjistili, že přestal fungovat regulátor, řídicí jednotka motoru. Bez této součástky se zkrátka jezdit nedá – takže - co teď.

Ke slovu se dostal Ferat Vampire RSR. Jiným závodníkům život bere, nám ho zachraňuje. V Kutné Hoře poskytl napájecí kabel a teď, v Brně, jsme si z něho vzali právě onen potřebný regulátor. Z Ferata se stal pouze statický exponát, ale důležité bylo, že náš závoďák byl opět pojízdný.

Už se zdálo, že je všechno, jak má být - nebylo. Hubálovským přestal pracovat vodíkový článek. Auto sice jezdilo, ale pouhé baterie bez vodíku by na celé 4 hodiny nestačily. Závada tkvěla ve studených spojích na dvou přívodních kabelech – přepájení vše vyřešilo.

Mezi tím vším jsme úplně zapomněli ještě na jednu věc: Lenka je výborná řidička, ale není možné, aby odřídila 4 hodiny v jednom kuse – to zkrátka nejde. Prosbě o pomoc vyhověl Petr Jašontek, který s dočasným přestupem do týmu RC Racing Hubálov souhlasil. Krize byla zažehnána, ve dvou řidičích se závodí zcela běžně.

Druhý den ráno, v sobotu, se všechny zúčastněné týmy sešly opět v tělocvičně a připravily svá auta na technickou přejímku sestávající především z kontroly zdrojů energie a prověření čipů časomíry. Vše proběhlo hladce.

Do startu zbývala necelá půlhodina – čas vyhrazený na předváděcí jízdu Škody 110 Super sport a Ferata Vampire RSR, který nakonec na dráhu také vyjel. Předchozího večera se zdálo, že Ferat skončí opravdu jen jako statický exponát. Hubálovští nám však zapůjčili regulátor ze svého tréninkového auta, a tak nejen Super sport, ale i Ferat se mohly návštěvníkům ukázat v celé své kráse.

Pro připomenutí: do seriálu se přihlásily týmy E-Team z Kutné Hory, Hydra Plzeň, Hydrocar Brno, RC Racing Hubálov, Motol Speeders z Prahy a my, HC Verva Racing Team 44. Kvůli koronaviru pražský tým z tohoto závodu odstoupil, takže na dráze se objevilo pouze 5 vozů.

Pomalu se blížil čas startu a nezbylo nic jiného, než seřadit závodní vozy na startovním roštu. Startovní pořadí se určuje nejrůznějšími způsoby – tentokrát přišla ke slovu abeceda řazená vzestupně, naše auto zaujalo 2. pozici.

9:30, hodina H, odstartováno. Od samého začátku se jelo pěkně svižně, auto jezdilo bez závad. Jenomže až moc často zajíždělo do depa kvůli výměně hydrostiku (vodíkové nádrže), což bylo přinejmenším podivné. 4 výměny hydrostiku za 15 minut opravdu nejsou normální. Později se vše vysvětlilo – před odjezdem kluci zabalili všechny hydrostiky včetně čtyř nefunkčních, které využíváme při testech jako balast, a právě tyhle čtyři mrtvolky se dostaly mezi nádržky určené pro závod.

Hubálovští si také nevedli zrovna špatně. Lenka Šustrová jezdila o sto šest. I Petr Jašontek si počínal v hubálovských barvách velmi dobře. Původně bylo domluveno, že Lenku bude střídat jen po dobu nutných přestávek – řídil ale tak dobře, že se z něho stal plnohodnotný řidič.

Nutno zmínit i našeho poměrně čerstvého nováčka Matěje Červenku - tentokrát už naplno pracoval v depu a ukázal se jako velice platný týmový hráč.

Jméno našeho týmu stále svítilo na prvním řádku časomíry, Hubálovští v tabulce (nejspíš kvůli zastávkám v depu) různě poletovali až do poslední čtvrtiny, kdy se jejich místo dosti pevně usadilo na 3. příčce, a pomalu začalo jít do tuhého. Naděje na umístění obou týmů na stupních vítězů se začaly zvyšovat. O to více, když kvůli poruchám nebo nedostatku energie ukončily některé týmy závod předčasně.

fotogalerie zde
Na druhé příčce se usadil brněnský tým Hydrocar, který nám docela dost šlapal na paty - v jednu dobu dokonce zmenšili náskok na pouhé jedno kolo. Stačilo se ale trochu více opřít do pedálů a začali jsme jim unikat.

Snad bychom to ani nebyli my, kdyby se nám něco nepřihodilo. Právě v poslední čtvrtině – spíš pětině – závodu se naše auto zastavilo a nechtělo se rozjet. Jednalo se o závadu přímo úsměvnou – z vozu vypadl uvolněný vypínač regulátoru a jak plandal na kabelech, vypnul se o dráhu. Jeho upevňování by znamenalo příliš velkou časovou ztrátu, a proto mechanici vypínač jen zasunuli někam dovnitř a pokračovali jsme v krasojízdě.

Do konce závodu zbývala zhruba půlhodina. Naši pozornost začaly přitahovat podivné zvuky. Téměř ihned jsme znali jejich původce – bylo jím auto brněnského týmu, které až nápadně zpomalilo. Jeho tiché pohvizdování se změnilo na zvuk žigulíka jedoucího na 3 válce nebo ještě líp – na zvuk starého Fiata 500 těsně před smrtí. Navíc jakmile se jejich auto zastavilo, už se vlastní silou nerozjelo. A pokud ano, tak za neskutečného vrzání, skřípání a dokonce úpění. Brňané asi tušili, že mají poškozený diferenciál, ale i přesto se rozhodli pokračovat a závod za každou cenu dokončit.

Jako druzí jsme přišli na řadu my. Naše auto jezdilo poměrně dobře, ale při průjezdu levými zatáčkami se začaly ozývat zvuky, jako když kolo drhne o karoserii, a jeho jízdní vlastnosti se přece jen trochu zhoršily. Po chvilce byl zvukový projev našeho závoďáku hlasitější a v zatáčkách zněl asi tak jako když si někdo uleví po vydatné fazolové polévce nebo hrachové kaši. Divně se chovající levé kolo všechno prozradilo – prasklé céčko (držák uložení předního kola). Stejně jako Brněnští jsme se i my rozhodli vůz neopravovat a jet dál.

Už se zdálo, že to budou Hubálovští, kteří dokončí závod na nepoškozeném voze. Mýlili jsme se. Zanedlouho – nejspíš po nárazu do svodidel nebo srážce s jiným vozem - divně plandalo na jejich voze pravé kolo, ale protože bylo auto i nadále ovladatelné, pokračovali v závodu i oni – narozdíl od nás ovšem bez jakéhokoli zvukového doprovodu.

Časomíra ukázala přesně 4 hodiny. Jako třetí dojel do cíle tým RC Racing Hubálov, druzí brněnští Hydrocar a na prvním místě se objevila naše 44.

Tentokrát byl závěr závodu opravdu neobvyklý – všichni by mohli očekávat, že do cíle a na bedny vítězů se dostanou nadupané závoďáky. Místo toho se cílovou páskou proploužila auta v posledním tažení - zakončení samotného závodu i první poloviny seriálu opravdu impozantní.

Letošní ISŠA Hydrogen Cup však měl pro nás zvláštní význam – závod se konal ve znamení přátelství a fair play. Máme radost, že jsme pomohli zachránit účast týmu RC Racing Hubálov. I když kořeny Lenky Šustrové a Petra Jašontka jsou v naší 44, chovali se tak, jako by k nám vůbec nepatřili, a v barvách Hubálova závodili, jak nejlépe uměli. Zúročili tak vše, co Hubálov přípravám na závody věnoval. Velmi si vážíme důvěry, kterou nám Hubálovští věnovali – své závodní auto svěřili do jiných než svých vlastních rukou, což vůbec nebývá obvyklé.

Závod byl vypjatý až do poslední vteřiny. Všem, kterým se tentokrát nezadařilo, přejeme úspěchy na příštím klání, kterým bude březnový ISŠA Hydrogen Cup II opět v Brně. Pevně věříme, že onen šmejd zvaný koronavirus dá alespoň na chvíli pokoj a na příštích závodech se opět sejdou všichni přihlášení účastníci.

Závodů bychom se nemohli zúčastnit, kdyby nás nepodpořila nadace Konto našeho srdce, Nadace Orlen Unipetrol, firmy Inelsev a ACR Czech, stomatolog z Plzeňska, který chce zůstat v anonymitě, pan Jindřich Grohman z Lomu a v neposlední řadě naše škola, Gymnázium T. G. Masaryka v Litvínově. Podpory všech si neobyčejně vážíme a věříme, že ji zúročíme i v budoucnu.

Za HC Verva Racing Team 44
Matin Laxa

fotogalerie zde
Číst 407 krát Naposledy změněno středa, 26 leden 2022 18:19

AKTUÁLNĚ Z GYMNÁZIA